TRNOREP SKALNÍ
(Uromastyx acanthinura) 

Vědecká kvalifikace

Vědecká kvalifikace pomocí BioLib mezinárodní encyklopedie rostlin,hub a živočichů.

Trnorep skalní má tlustý krátký,šupinami opancéřovaný ocas a používá jej k uzavírání vstupu do své nory,aby odstrašil dravce,ptáky a savce.Uvnitř v noře se nadme a pevně se tak zaklíní.Ocas též používa jako obušek a jeli zahnán do úzkých kouše nepřítele.
Samci a případně i samice,jsou při obhajobě teritoria agresivní.Zbarvení tohoto ještěra se mění podle teploty.Za studeného počasí,když hibernuje,je šedý nebo nažloutle hnědý,v době aktivity je oranžový,červený,žlutý nebo zelený.Vychází z nory jen za teplých dní a sluní se tak,že tělo orientuje k slunci.Jakmile se dostatečně vyhřeje začne se krmit.Živí se hmyzem a rostlinami a muže prochodit více než jeden kilometr dlouhou klikatou trasu přes skalnaté vychozy v poušti,kde hledá oblíbené druhy bylin.Samice klade přinejmenším dvě snůšky po dvaceti až třiceti vejcích ročně a zahrabává je do bočních komor opodál hlavního doupěte.Povrch země nad hnízdem vždy uhladí,aby umistění hnízda utajila.
Jejich tělo je shora zploštělé, hlava je poměrně malá. Na mohutném ocase mají silné ostnité, prstencovitě uspořádané šupiny. Dosahují většinou délky až 45 cm. Jsou aktivní ve dne, avšak za potravou vycházejí ráno nebo před západem slunce. Mění barvu svého těla podle teploty slunečních paprsků a regulují tím tak svou tělesnou teplotu. Ráno mají barvy tmavé, aby „nasáli“ co nejvíce tepla. A naopak, když už je jeho tělesná teplota příliš vysoká třeba odpoledne, zbarví se do světlých barev. Mají však ještě jednu zvláštnost, která je v těchto drsných podmínkách přímo k nezaplacení. Dokáží přeměňovat podkožní tuk na vodu podobně jako velbloudi.

MLÁDĚ TRNOREPA SKALNÍHO

Terarium:

By mělo mít rozměry aspoň s půdorysem 200x200 cm pro jedno zvíře.Je nezbytně nutné zajistit větrání (např.: otvory zakryté pletivem v bocích teraria – na jedné straně dole a na druhé nahoře, strop teraria raději z pletiva). Celoskleněná teraria jsou absolutně nevhodná. Zvíře životně potřebuje velký úkryt, kam se vejde bez toho aby mu část těla čněla ven, mělo by mít dost místa k tomu aby se v úkrytu mohlo otočit (ideální jsou velké břidlicové nebo opukové desky - navršené na sobě tak aby je zvíře na sebe nemohlo shodit!). S pískem to netřeba přehánět – z úkrytu jej zvířata ihned vyhrabou ven, takže vrstvy vyšší než 5 cm nemají smysl a stejně skončí v rozích terária. Kvalita písku je důležitější než množství – raději vzít říční písek (kulaté kamínky a ne ostré) a zbavit se prachu (proprat vodou), který zvířatům leze do očí a může vyvolat záněty. Na písku je vhodné mít placatý kámen, na který se zvířatům může dávat potrava aby se ihned neobalila pískem. Nádoba s vodou v teráriu není nutná – zvířata přijímají vodu kůží a z vodní hladiny nepijí. Koupou se docela neradi a je lepší je koupat mimo terarium.

Teplota:

Zvířata by měla mít v teráriu aspoň jedno místo kde teplota převyšuje 35 o C. Může to být  např.: topným kamenem (betonový blok – uvnitř topný kabel 20-40W apod.) a bodovým osvětlením (žárovka 100W) nad kamenem. Obecně platí, že čím více tím lépe do nějakých 40 o C (na Sahaře teploty na slunci přesahují 50 o C). Při poklesu teploty pod 30 o C zvířata přestávají vylézat z úkrytů a nechtějí přijímat potravu. Toho lze využít k zimování, které pro trnorepy z centrálních oblastí Sahary (např.: Ain-Sefra) postačí v trvání 2 měsíců, např.: od poloviny prosince do poloviny února. V tomto období je vhodné postupně vypnout veškeré topné kameny a bodová osvětlení a nechat zvířata bez potravy (rozhodně zvířata necpeme do lednice, sklepa, apod.). Až sama od sebe začnou vylézat z úkrytů je možno začít postupně zvyšovat dobu osvětlení a po týdnu začít krmit a koupat. Pokud nevylézají sama nejpozději koncem února nastartovat sezónu. Doba osvitu se řídí podle roční doby u nás – od 8 do 10 hod. provozu světel denně stačí a i tak je to značně nákladné díky zvyšujícím se cenám energie.